Jak vytvořit správnou hloubku ostrosti

Cíl k lepším fotografiím jistě každý z Vás viděl fotografii s rozostřeným pozadím. Ať už se jednalo o snímek portrétu, makrofotografie nebo detailu. Vždy, nebo alespoň ve většině případů bylo pozadí právě rozostřeno. Docílilo se tak vypíchnutí hlavního předmětu ze scény a záběr byl o mnoho zajímavější. A k čemu je to vlastně dobré a jak toho docílit ?

Hloubka ostrosti je fotografický termín, který používají profesionální fotografové ve své práci takřka denně. Nemusí se však jednat pouze o profesionály, ale také třeba o amatéry a lajky, kteří chtějí vplout do světa fotografování a něco se o něm dozvědět.

Dříve nebo později se k této problematice dostane každý, kdo má chuť se o tomto oboru dozvědět více. Hloubka ostrosti se používá hlavně k dosažení rozostřeného pozadí. Jednoduše řečeno, čím menší hloubka, tím více snímku rozostřeno. Dojde tak k úžasnému oddělení hlavního předmětu od pozadí. V praxi se toto dá využít u již zmiňovaného portrétu, makra a detailu. V případě fotografování lidí, ať už rodinných příslušníků, kamarádů, modelů či modelek, chceme dosáhnout právě co nejmenší hloubky ostrosti. K tomu nám pomůže nastavení clonového čísla.

 

 

Důležité je ovšem vlastnit fotoaparát nebo digitální zrcadlovku s možností přepnutí na manuální režim, který je vždy označen písmenkem M. Oproti automatickému režimu, kterým disponují všechny přístroje, od tzv. „mýdlových krabiček“ až po profesionální zrcadlovky, nám manuální režim umožní nastavit všechny parametry, dle naší potřeby, včetně clonového čísla. Číslo udává hodnotu hloubky ostrosti. Na displeji jej nalezneme většinou na hlavní obrazovce, kde je označeno například f5.6. Právě toto značí aktuálně nastavenou ostrost. Čím větší číslo nastavíme, tím bude větší hloubka a tedy i více ostrého prostoru na výsledném snímku a naopak (menší číslo, menší hloubka). Obdobně lze použít i při snímání makrofotografií a detailů. Jenže toto má i svá úskalí. Clonové číslo a tedy hloubku ostrosti si nemůžeme nastavit „jak se nám zlíbí“. Závisí na daném objektivu fotoaparátu. Ten má na svém povrchu „vytištěnou“ hodnotu, udávající minimální nastavitelné clonové číslo. Například 4.5 – 5.6, což značí, že na nejširším ohnisku, který objektiv poskytuje můžeme nastavit nejnižší číslo clony 4.5. Při zoomování se pak clona zvyšuje a na nejdelším ohnisku už lze nastavit nejméně 5.6.

 

 

Existují ovšem i objektivy, které mají hodnotu po celé délce ohniska konstantní. Hloubku ostrosti tedy používáme pro rozostření, hlavně pozadí, které, kdybychom nechali ostré, tak nemusí vždy působit nejlépe. Přestavte si, že fotíte jarní květy stromů. V tomto případě bude určitě vypadat lépe, když nastavíme malé clonové číslo. Hodnoty se mohou pohybovat například kolem 2.8 nebo 4. Pozadí se tak rozostří a vynikne květ, který má být na fotografii dominantou. Na přiložené fotografii vlevo můžeme vidět použití malé hloubky ostrosti, což dělá snímek zajímavější. Naopak vpravo je hloubka větší, což už moc dobře nepůsobí.

 Autor: Michal Vitvera

 

 
Velmi neradi Vás otravujeme, ale musíme Vás informovat, že tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu souhlasíte. Více informací
Oblíbené (0)